Březen, za kamna vlezem … 🙁
Je smutné, za jakých okolností jsme všichni nuceni omezit veškeré venkovní a společenské aktivity, potěší nás proto, pokud se nám podaří zpříjemnit vám odpoledne spojené s vaším oblíbeným šálkem kávy tímto malým nahlédnutím do kávové minulosti. Autorem níže uvedeného textu z roku 1868 je Karel Starý, profesor přírodních věd na městské vyšší dívčí škole v Praze.
Přineste si svou báječnou kávu, pohodlně se posaďte, a přeneste se prostřednictvím pana Starého do dob minulých.
Příprava kávy
Chce-li hospodyně vařiti dobrou kávu, musí kupovati dobré druhy, uchovávati je jak se patří a musí připravovati nápoj tak, aby obsahoval veškeré cenné a výživné součástky praženého zrna.
Uchování kávy
Upražená káva uschovává se na místo suché, nikoli teplé v nádobě pevně uzavřené; na vzduchu ztrácí čím dál tím více na chuti a vůni, z které příčiny nemá se nikdy mnoho kávy najednou pražiti; čím čerstvější jest káva, tím lepší. Rozemletá káva vyčichne brzy na vzduchu úplně a protož mele rozumná hospodyně svou kávu vždy teprv tenkrát, když se již voda vaří.
Vaření kávy
Účel rozumné přípravy jest, převésti z praženého a na drobno rozemletého zrna veškeré aromatické a výživné látky do vody.
Vaření kávy v hrnku má do sebe mnohé vady, a v lepších kuchyních se tento spůsob vaření vším právem zamítnul. Těkavé aroma kávy při tom obyčejně z větší části uprchne do vzduchu a ježto se vždy delší dobu čekati musí, než se sedlina na dně nádoby usadí, rozpustí voda a vtáhne do sebe mnohé hořké látky, z které příčiny bývá vařená káva vždy hořká.
Lepší spůsob přípravy spatřujeme v tak nazvaných „mašinkách“, v nichž se horká voda skrz rozemletou kávu procezuje; při této přípravě dopouštějí se hospodyně jen chyby té, že nalývají tak dlouho vody, dokud se tato barví, při čemž opět veškeré látky hořké z kávy se vyluhují a smíchá-li se pozdější odvar s prvním, kazí se tím chuť veškeré kávy. Obyčejně však je první várka pro pány, druhá pro čeleď, čímž se vytknutá vada opravuje, ačkoliv trochu nespravedlivě.
To, co káva v sobě obsahuje, přechází brzy do vody a v jednom koflíku černé kávy vše jest téměř obsaženo, co bylo v jednom lotu⁽¹⁾ pražené kávy dobrého.
„Ale,“ ozve se mnohá spořivá hospodyně, „kam pak bychom přišly, aby sme vařily z lotu jeden šálek; to nemůže být; já musím udělati z jednoho lotu alespoň šest šálků!“ I s pánem Bohem, třeba deset, ale prosím jen takto: Když se z lotu kávy procedily jeden neb dva šálky kávy černé, zastaví se další přilévání horké vody, kterou však rozředí se dobytá již káva dle potřeby třeba na deset šálků. Spůsobem tímto zůstane všechna hořkost v sedlině a nemusí se opravovati cukrem, tak že hospodyně spůsobem tímto jen získá.
Nevím, jak vnímáte obsah tohoto článku vy, já i přes několik úsměvných pasáží tuším, že si lidé již před více než 150 lety věděli velmi dobře rady s tím, jak z pražené kávy získat co nejkvalitnější nápoj, že pak čeledíni dostali „druháka“ lze pochopit s ohledem k tehdejší vzácnosti kávovníkových zrn.
Zároveň je evidentní, že některé doporučované postupy pro přípravu kávy užívané v letech dávno minulých si nezadají s aktuálními doporučeními mezinárodní asociace kávy – Speciality Coffee Association.
Co vám tedy popřát závěrem? Přeji vám, aby pro vás vaše hospodyně připravovaly kávu vždy jako pro pány, nikoliv jako pro čeledíny 😊.
Za tým Brdské kávy. Štěpánka
Vysvětlivky:
⁽¹⁾ 1 lot / 16,06 g – jednotka hmotnosti používaná v českých zemích
1 vídeňský lot / 17,5 g – jednotka hmotnosti používaná v českých zemích mezi lety 1764 a 1876
Pozn.: hmotností jednotka jeden lot se v různých zemích lišila, staré české měrné jednotky naleznete zde